Ing. Drahomíra Matějáková, účastník memoriálu
Jaký byl z pohledu mého, jako vůdce? Náročný, počasí proměnlivé, ráno mlhy, občas déšť. Sbor rozhodčích přísný, jak se na memoriálu předpokládá a žádá, terény dobře vybrané a připravené, v rámci možností
zazvěřené divokou zvěří a doplněné vypouštěnou vyspělou bažantí zvěří. Ještě si dovolím připomenout, že memoriál je posuzován dle pravidel a rozhodcovské tabulky pro memoriál R. Knolla a mem. K. Podhajského. Takže jakákoliv chyba ohodnocená nižší známkou mohla dvojici vůdce a psa posunout do nižší ceny, což se na tomto memoriálu mnohým stalo.
Centrum všeho dění byl v Červeném zámku v Hradci nad Moravicí, který svým krásným prostředím a interiéry propůjčenými pro pořádání memoriálu dodal náležitou slavnostní atmosféru. 
V pátek, když se sjeli všichni vůdci a rozhodčí, byla nejprve provedena veterinární prohlídka a kontrola startujících psů a fen. Následovalo slavnostní zahájení a losování. Při losování hlavní poradce chovu Ing. Jaroslav Havlát představil startujícího psa či fenu z hlediska chovu, exteriéru a výkonu (jaké má jedinec složeny zkoušky). Účastníkům byly předány sponzorské dary mlékárny Kunín.
Následující den v sobotu ráno, byl již slavnostní nástup na nádvoří zámku. Zahájení proběhlo při troubení trubačů a české hymny, kterou zazpíval místní mužský sbor. Následovalo představení rozhodčích pro jednotlivé disciplíny, rozdělení losů a postup jak budou skupiny postupovat mezi disciplínami, tzv. kolečko.
Polní a vodní práce byly zkoušeny v terénech v okolí obce Raduň, lesní práce ohrádka a klid na stanovišti na kraji lesa u obce Větřkovice – Lesní Albrechtice a ostatní lesní práce v lesích u obce Jelenice.
Zvěř na poli byla divoká (bažanti i zajíci) a ještě se vypouštěli bažanti. Terény pro práce na velkém poli byly pro společný hon vybrány v řepě, kam pořadatelé, aby přispěli k možnosti psů přijít do zvěře, vypouštěli přímo z bedýnek dá se říct časově dostatečně před nástupem každé skupiny bažanty dle požadavku rozhodčích. Byly to pěkné vyspělé, létavé kusy zvěře i když ne vždy se jim chtělo vzlétnout, řepa byla mokrá a bažanti spíše ubíhali řádky a to se pár psům stalo osudným a zvěř ulovili sami, nebo ji nevystavili. Na samostatné hledání bylo využíváno strniště s nižšími či jinde vyššími podrůstky, kde byla zvěř divoká a pro potřeby vystavení se též zvěř vypouštěla. Před každým psem se střelila zvěř, pokud možno jak pernatá tak i srstnatá.
Jestliže pes při hledání neměl možnost vystavit, nepřišel do zvěře, byl opět použit bažant, který se umístil do strniště. Na okraji toho prostoru se také zkoušela teplá pohozená jak se střeleným bažantem, tak se střeleným zajícem. Většina psů dostala pro samostatné hledání velký volný prostor pole s podrůstky, kde mohla prokázat systém, rychlost a vytrvalost. Někteří psi bohužel dostali k samostatnému hledání malý kus pole ohraničený ze dvou stran remízkem, kde se vítr může různě točit a tím i hledání psa pokud pes pracuje nosem dle větru není ideální.
Malé pole bylo posuzováno v řepě a na strništi. V řepě se zkoušeli dohledávky zajíce a bažanta, na strništi vlečka s bažantem. 
Vodní práce byly zkoušeny na soustavě menších rybníků 
u obce Raduň. Klidná volná hladina s divokými kačenami, které při příchodu na stanoviště odlétali, s dobrým pozvolným přístupem pro psy, to byl prostor pro aport kačeny z vody a hledání na vodní hladině. Pro disciplíny dohledávka pohozené kachny a nahánění v rákosí se přecházelo k dalšímu z rybníků. Tady byl rákos ve vodě, mnohdy z kraje, kudy se měli psi dostat hlouběji do rákosu, ať už na vyhánění nebo dohledávku, místy prorostlý kopřivami a těžko prostupným ostružiním. 
Lesní práce probíhaly ve smíšených lesích, kde bylo na rozcestí umístěno občerstvení a kde se všichni po skončení disciplín scházeli a rozcházeli na další. Barva, kterou jsem šla, začínala u kraje cesty v pěkném čistém lese na listí, pokračovala přez lesní paseku, vedla přez dvě lesní cesty. Vlečky jsme měli jak v lese tak částečně na pasece. Pro vyhánění z houštin byl vybrán kus mladého lesa, kde ještě nebyla dělána prořezávka. Slídění probíhalo jak v lese tak částečně na lesní pasece, pohozené v podobném terénu.
Z mého pohledu vůdce, byly největšími úskalími na lesních disciplínách hned ta první - ohrádka, kdy terén po deštích už nevsakoval vodu a ta zůstávala na travnatém terénu v celém prostoru před ohrádkou, na celé pasece, kde byla ohrádka situována. Rozhodčí stáli, vůdci se psy se brodili po kotníky ve vodě, příkop před ohrádkou byl plný vody a nepomohlo, ani její odčerpání ráno před nástupem na disciplínu. Místo v ohrádce bylo celkem 
suché a nerozblácené, horší už to bylo před ohrádkou. Psům se nechtělo do vody dosedat. Na polních pracích to bylo vystavování bažanta položeného pod mokrou slámu a ne všichni psi byli poslání do podobných volných terénů na samostatné hledání. Smekám před těmi vůdci, kteří dokážou na takto daného bažanta, naučit psa aby ho vystavil. Mne se to doposud nepodařilo, zatím mám možnost psa dovést do divoké zvěře. A nemám možnost mít doma voliéru s bažanty. Na vodě to bylo ostružiní.
Na memoriál se přihlásili i další zástupci hrubosrstých plemen - německý ohař drátosrstý a maďarský ohař drátosrstý a mezi vůdci byli i zahraniční účastníci z Dánska a Polska. Na memoriál se přijeli podívat také chovatelé českého fouska z Holandska a Ameriky.
Někdo měl zkouškového štěstí více někdo méně, některé opustilo úplně. Nepředpokládám, že by některý z vůdců nastoupil s nepřipraveným psem. Je to dvoudenní náročná klubová soutěž, na které hraje roli pohoda psa, zkušenosti vůdce, počasí a jistě hodně dalších okolností.
V pátek nastoupilo k losování 20 psů se svými vůdci, v neděli dokončilo soutěž a k vyhlášení nastoupilo již jen 11 psů s vůdci. Tři v první ceně, jeden ve druhé ceně a většina spadla limitními známkami do ceny třetí s body na cenu první. Vyhráli ti, kterým přálo zkouškové štěstí nejvíce a právem jim patří gratulace. Vítězové dostali hodnotné dary, pamětní malované dřevěné desky, poháry. Pohárem byli také oceněni psi a feny za nejlepší pole, vodu a les. Pohár za nejlepší vodu věnovala Jihočeská pobočka, zastoupená oblastním poradcem chovu a rozhodčím Ing. Václavem Sobolíkem.
Vítězem memoriálu se stala fena českého fouska Asta Jarpol, se svou vůdkyní Silvou Neradilovou, které prošli memoriálem v I.ceně, 455b.
Druhé místo obsadil pes českého fouska Arni Farní dvůr s vůdcem Františkem Mikoškou. I. cena 454b a na třetím místě se umístila fena českého fouska Arga od Karlova smrku se svým vůdcem Karlem Zehnalem také v I.ceně 438b.
Dle posouzení rozhodčích nejlepší práci na poli předvedl pes německého ohaře drátosrstého Ebon Nitrianské Janíkovce se svým vůdcem Jiřím Oulehlou, 469b. II.c., nejlepší práci na vodě český fousek Grif od Bošické skály vedený Miroslavem Šlejmarem 445b III.c a nejlepší les fena českého fouska Rouse z Hložku vedená Drahomírou Matějákovou 436b. IIIc.
Fotogalerie je již nasvém místě, za fotky děkujeme Michalu Matějákovi >> fotogalerie
Fotogalerie paní Zuzany Nedavaškové >> foto a >> foto
Video paní Ivety Dočkalové z konce barvy feny českého fouska Faty z Lovčických tarasů vedené na barvě jako hlasič >> video
Výsledky >> seznam 
>> tabulka
Rozhodčí:
Vrchní rozhdočí: Luděk Müller - Opava
Velké pole: Pavel Herman - Opava
Ing. Václav Sobolík - Písek
Ing. Miroslav Stanovský - Slovensko
Malé pole: Karel Vitásek - Opava
Břetislav Šichor - Ostrava
Voda: Jan Bija - Přerov
Oldřich Nehyba - Vsetín
Barvy: Michal Prusek - Nový Jíčín
Miroslav Minarič - Slovensko
Libor Nehyba - Vsetín
Aleš Suchánek - Přerov
Vlečky: Vítězslav Šesták - Uherské Hradiště
Antonín Straňák - Uherské Hradiště
Drobné disciplíny: Josef Sikora - Ostrava
Břetislav Vaňhara - Opava