Severočeská pobočka Klubu chovatelů českých fousků uspořádala první společnou přípravu ohařů na zkoušky lovecké upotřebitelnosti. Všichni účastníci si byli vědomi, že ohaře nelze na podzimky či vodní zkoušky sebelepší organizací připravit za „jednu sobotu“. Cílem organizátorů nebylo jen připravit akci tak, aby si vůdci mohli vyzkoušet zkoušky nanečisto, zjistit svoji úroveň výcviku, posunout si pomyslnou laťku, doladit určitou disciplínu, kde to trochu drhne a vyzkoušet práci psa v přítomnosti jiných psů, ale i přiblížit klub vůdcům a často i prvovůdcům…
Centrem akce byla honitba Lišnice v mosteckém okrese. Program byl jednoduchý. Ráno jsme se rozdělili na dvě party a začali společnými hony. Následovalo velice obávané, tolik ošemetné, přinášení čerstvě ulovené zvěře. Poté se první parta přesunula na „velké pole“, kde byla pro každého připravena volně vypuštěná živá bažantí zvěř. Každý pes tak měl příležitost prověřit si své vystavování, postoupení, a hlavně klidy před vypuštěnou zvěří. Pro většinu vůdců to byla i první příležitost seznámit se se zvěří nedivokou. Druhá parta začala na malém poli disciplínami dohledávky a vlečky. Po protočení se na stanovištích dostali psi možnost osvěžení se v blízkém Nemilkovském rybníku a následoval odjezd na cca dvouhodinovou pauzu na oběd a chvilku odpočinku a sdílení zážitků u kávy.
Odpoledne jsme všichni zahájili ochotou na hluboké vodě a přinášením kachny z hluboké vody. Rákosové disciplíny jsme z důvodu urychlení provedli opět ve skupinách, pro zpestření nahánění byly do rákosí vypuštěny živé kachny. Vše jsme zakončili společnou disciplínou chování na stanovišti.
Během celého dne jsme se snažili práci psů posoudit stejně jako na zkouškách, poradit co kde zlepšit, jak se dostat k úspěšnému cíli. Něco se podařilo odbourat rovnou na místě, někde pomohla (snad) rada, jak postupovat dál, někde se dohodlo další setkání.
Jednoznačně musím konstatovat, že podobné akce mají veliký smysl. Je mnoho lidí, kteří potřebují s výcvikem loveckého psa pomoci. Je zbytečné lamentovat nad tím, co je špatně a jak je málo drobné zvěře a bůhví co ještě. Je potřeba pracovat. A to je jeden z úkolů klubu, pomoc členům s výcvikem.
Našeho prvního setkání se zúčastnilo deset loveckých psů a nešlo jen o české fousky. Přijel za námi i maďarský ohař a dva retrívři.
Závěrem bych chtěl poděkovat p. Stránskému za propůjčení honitby, Michaele Chudé za perfektní organizaci a spolupráci, Rudovi Pražákovi a Kateřině Duchkové za perfektní spolupráci a výpomoc. Všem účastníkům za pohodový den a přátelskou atmosféru.
Petr Brziak, předseda sev.pobočky KCHČF
několik fotek z výcviku >>
