cshrenfrdehuitplptruskesuk

header2018 5

 

Přihlášení/Login

Přihlásit se Registrovat

Login to your account

Username *
Password *
Remember Me

Create an account

Fields marked with an asterisk (*) are required.
Name *
Username *
Password *
Verify password *
Email *
Verify email *
Captcha *
Reload Captcha

KLUB CHOVATELŮ ČESKÝCH FOUSKŮ

UPOZORNĚNÍ: termín pro zaplacení členských příspěvků je do 31.3.2018. Jak zaplatit naleznete v rubrice ČLENSTVÍ, MATRIKAProsíme o platbu převodem na účet klubu. Je to snáze dohledatelné, jednodušší jak pro Vás, tak následně pro evidenci v matrice a urychlíte tím i Vaše spádové schůze, kde je možná platba v hotovosti.

  • Home

Dobří andělé pomáhají

Dobří andělé pomáhají.

Sedím v autě, čekám v rušné křižovatce na zelenou, moje oči zabloudí na billboard který hlásá, že dobrý anděl pomáhá. Jde sice o propagaci bohulibé činnosti jedné nadace, ale mě hlavou probleskne nedávný příběh mého přítele Václava Barocha, kterému v nesnázích pomohli hned tři dobří andělé.

Je to příběh o nezištné  přátelské pomoci, solidaritě, lidského porozumění a lásce k Českému fouskovi.

V dnešním světě, kdy jsme svědky spíše lhostejnosti k problémům našich bližních, se s podobnými chvályhodnými skutky setkáváme opravdu zřídka a právě proto jsem se rozhodl, že se s Vámi o tento příběh podělím.

S Václavem jsem se poprvé seznámil cca před osmi léty, byli jsme u jeho chovného Českého fouska, Arise od Prosné aleje krýt naši fenu. Tento pes zanechal výraznou stopu v chovu, dodnes  po něm aktivně působí  několik chovných psů. Václav patří mezi chovatele, kteří si zakoupí štěně, vycvičí a pes u něj prožije celý svůj psí život. A musím podotknout, že se u něj psi mají velice dobře. Venda a jeho žena Zdena mají totiž své fousky velice rádi, starají se o ně s láskou, dávají jim spoustu loveckých příležitostí, navštěvují salon psí krásy, aby mohli reprezentovat naše národní plemeno na přehlídce na mysliveckém plese. Aris měl dokonce svůj portrét vymalovaný na kapotě auta svého pána.

Lidský život utíká rychle, ten psí ještě rychleji a tak zákonitě nastal čas, kdy Václav vyprovodil svého Arise od Prosné aleje do Věčných lovišť.

Jelikož nechtěl za života Arise přivést domů dalšího pejska, začal shánět štěně tak , aby přišlo domů až po Arisově odchodu. Jelikož chtěl, aby štěně bylo potomkem jeho milovaného Arise, obrátil se na mě, majitele chovného psa Dan ze Staropleských luk – syna Arise od Prosné aleje, s žádostí, abych, až Dan bude mít potomka,  mu pomohl po něm vybrat štěně. Stalo se, a shodou okolností se štěňata narodila v nově založené chovatelské stanici a ve vrhu „A“  jsme mohli vybrat nového Arise, alias Aríska.

Tak šel čas a Arísek, coby puberťák, dostal svou první příležitost zúčastnit se mezinárodní psí výstavy ve třídě mladých. ( Jak jinak, upravený v salonu krásy a tak trochu s nadějí, že půjde ve stopách svého otce, který od 10ti měsíců, kdy debutoval na Duo Cacib Brno svým prvním titulem BOB a ve své výstavní kariéře získal spoustu dalších titulů).

Den „D“ byl dne 7.2.2016 na výstavě DUO CACIB Brno. Trojice Václav, Zdena a Arísek se vydávají z Kutné Hory na svoji zatím nejdelší společnou cestu do Brna. Na výstavišti jsou včas, 1,5 hod před zahájením. Ale ouha, naráží na první problém – hala, spousta psů, lidí a nezvyklého ruchu. Aríska to trochu zaskočí, ale během půlhodiny to s Vendou dokáží „rozchodit“. Jdou si do výstavního kruhu pro doklady, zkouší se proběhnout v kruhu. Přichází další šok – poznání, že nedokáží prezentovat Aríska v tempu, aby stačili ostatním handlerům. Propadají beznaději, bezmoci, zoufalství, prostě mají šok.

Když je nejhůř, objevují se první dva dobří andělé, manželský pár, který zde rovněž vystavuje. Venda slyší od neznámé paní slova, která mu zní jak andělská hudba – pane Baroch, máte moc pěkného pejska, je moc dobře, že jste se rozhodl vystavovat, určitě to bude dobré. Když se neznámá  paní seznámí s problémy, které manželé Barochovi mají s předvedením, nabídne pomoc – sežene svojí známou  handlerku, která Aríska předvede. A to i přesto, že jednoho ze svých pejsků předvádí ve stejné třídě kde je přihlášen Arísek a je pro ni tudíž přímou konkurencí. Slovo dalo slovo, nastoupil třetí dobrý anděl, zkušená handlerka, která se v krátké době dokáže s Arískem naladit na stejnou strunu a nastoupit do kruhu. Vše jde dobře, až do doby, kdy má Arísek ukázat zuby. V té chvíli se projeví coby rozmazlený fracek a tuto část posouzení vehementně odmítá jak handlerce, tak posléze přivolanému Václavovi a je z posuzování vyloučen.

Venda se Zdenou a Arískem jedou domů zklamaní a večer po výstavě se se mnou ani nechtějí moc bavit. V pondělí zvoní telefon a Venda vypráví – o naději i zklamání z toho, že podcenil přípravu – byla to jeho první výstava tohoto typu, ale bez hořkosti. Vypráví, jak moc bylo pro něj i manželku důležité, že jim neznámí lidé, v podstatě konkurenti, dokázali podat pomocnou ruku, říci jim pár teplých lidských slov a pochválit pejska a hlavně, nezištně pomoci. Znám Vendu, je to upřímný člověk a nikomu nezůstal nikdy nic dlužen. Ačkoliv se snažil s lidmi, kteří pro něj v jeho těžké chvíli tolik udělali, vyrovnat, byl rezolutně odmítnut.

Když mi to vše převyprávěl, při pohledu na billboard zmíněný na začátku tohoto příběhu jsem usoudil, že mu pomohli tři dobří andělé.

Jejich jména jsem si samozřejmě zjistil, tyto úžasné lidičky nemůžu nechat v anonymitě, jsou to:

Ing.Drahomíra Matějáková, Ing.Michal Matěják, Zuzana Nedavašková (chovatelka a cvičitelka plemene Gordonseter věnující se mimo jiné předvádění psů na výstavách).

Vážení dobří andělé, chci Vám touto cestou poděkovat nejen za Václava, ale za všechny fouskaře, za Vaši lidskost, nezištnou pomoc a dobré, fouskařské srdce. Chtěl bych vyslovit naději, že tento dobrý skutek se Vám všem v budoucnu jistě mnohonásobně vrátí.

Díky Vám jeden ortodoxní, běžný fouskař, přežil své první zklamání ze světa velkých výstav a to, že již dnes se připravuje na klubovou výstavu KCHČF a těší se na ni, je jistě i Vaše velká zásluha.

Kdysi, když jsem od kamaráda potřeboval pomoc s výcvikem Českého fouska, mi řekl:

My fouskaři si přece musíme pomáhat!

Jsem moc rád, že po letech mohu, díky i Vám, dobří andělé, říci:

MY FOUSKAŘI SI POMÁHÁME!!!

                                                                                                          František Kerda, Pardubice

  • Zveřejněno: 12. únor 2016