cshrenfrdehuitplptruskesuk

header2018 5

 

KLUB CHOVATELŮ ČESKÝCH FOUSKŮ

Uzávěrka zpravodaje je 30.6.2018, články o fouskovi a životě s ním, můžete  zasílat do tohoto data na adresu tiskového referenta. Děkujeme

Memoriál Dr. Kuhna VZ

Memoriál Dr. Kuhna 14.9.-16.9. 2018 CACIT, res.CACIT,  CACT, res. CACT    Propozice>>pdf icon 

20 let klubu českého fouska v Holandsku - výstava a testy

Klubová výstava českých fousků v Holandsku 24.5.2014

Ing.Jaroslav Havlát – hl.poradce chovu

    V letošním roce 2014 oslavil klub chovatelů českých fousků v Holandsku  ,,20,, výročí svého  založení klubovou výstavou.  Při výstavě současně proběhla i zkouška z výcviku v přinášení.

     Já jsem byl poctěn delegací jako rozhodčí pro posouzení exteriéru psů a fen ČF na výstavě.

Výstava byla vhodně zvolena v krásném prostředí rodinné farmy nedaleko městečka Lochem,vzdáleného asi 100 km od hranice s Německem.Naše delegace z České republiky čítala kromě moji osoby Ing. Pavla Dostála s jeho manželkou a slečnu Silvii Neradilovou s fenou ČF,která se zúčastnila zkoušek.Do Lochemu jsme přijeli ve večerních hodinách společně, po devíti hodinové cestě z ČR.Na místě nás již očekávali a přivítali zástupci holandského klubu a organizátoři výstavy v čele s paní Jeanine van der Slikke-Pieterse.Ubytování jsme měli zajištěno v hotelu vzdáleném od místa výstavy asi  15 km.Zde proběhla schůzka a posezení s přáteli z Holandska samozřejmě na nekonečné téma český fousek.Organizátoři nám nastínili plán a organizaci výstavy,která proběhne následující den.

     Nyní k samotné klubové výstavě českých fousků.Ráno po snídani jsme se přemístili do místa konání samotné výstavy.Celá akce byla vhodně zvolena v areálu rodinné farmy,kde byla její součástí i restaurace.Na výstavu bylo celkem přihlášeno úctyhodných 70 jedinců ČF,které jsem posuzoval.V kruhu byl se mnou Ing.Pavel Dostál,který překládal do anglického jazyka.Zahájení výstavy proběhlo za slunného počasí,kde předseda klubu p.A.J.J. Hulshof přivítal účastníky výstavy a v krátkosti vzpomenul historii klubu a chovu ČF v Holandsku. Posuzování probíhalo v přátelské atmosféře do 15 hodiny,kde byli slavnostně vyhlášeni vítězové výstavy a zkoušky.

     Celkovým vítězem výstavy a BOB získala ušlechtilá fena bělouš Meike van de Holthoeve v majetku E. Lansbergen. Fena pochází z holandského odchovu.

     Úroveň vystavovaných jedinců byla až na několik vyjímek na úrovni populace ČF chovaných v ČR. Pokud bych se chtěl  zmínit k jedincům, které jsem posuzoval,tak to jsou povahy u vystavovaných psů,kde jsem se nesetkal s bázlivostí,nebo naopak agresivní povahou u některého z vystavovaných ČF.To jsem posuzoval i několik jedinců ve třídě dorostu.Dle mého názoru, psi jsou vedeni od útlého mládí majiteli k většímu kontaktu s civilizací, než je tomu v Česku. Původy jedinců ČF jsou stejné v Holandsku jako v ČR.V Holandsku mají odchovány maximálně dvě generace svých odchovů,což nemá výrazný vliv na povahu.

      Po ukončení výstavy proběhl slavnostní ,,raut,, za účasti všech vystavovatelů a příznivců ČF,kde pokračovala v přátelské atmosféře společná debata a výměna zkušeností s chovem a výcvikem ČF.

        Klub chovatelů ČF v Holandsku má přibližně 220 členů.V roce 2013 odchovali 48  štěňat ze 6  vrhů. V současné době je evidováno celkem 350 jedinců ČF, z tohoto počtu 16 chovných fen a 6 chovných psů.Zájem o plemeno ČF je zde velký pro svoji povahu a lehkou cvičitelnost. Myslím,že účast na výstavě a vzájemná komunikace s přáteli v Holandsku byla prospěšná a v budoucnu se nadále rozvíjející.

Testy českých fousků

Silvie Neradilová, člen klubu chovatelů českých fousků

        Dne 24. Května 2014 proběhla v Nizozemí klubová výstava a pracovní testy tamnějšího klubu chovatelů českých fousků (Český Fousek Vereniging Nederland), u příležitosti 20. výročí založení klubu.

        Jak možná víte, už pár let sháním po celé republice a ve světě vzorky ze stěrů z bukálních sliznic českých fousků, německých drátosrstých ohařů a v menší míře také německých krátkosrstých ohařů. S několika lidmi z Nizozemského klubu českých fousků se znám z dřívějška, a tak jsem se dozvěděla o této akci, na které bylo očekáváno kolem 50 českých fousků. Byla to skvělá příležitost jak rozšířit množství vzorků z Holandska. A navíc mi bylo nabídnuto, že bych si mohla vyzkoušet jejich testy se svojí fenkou. Proto jsem se zkusila zeptat pana Dostála, o kterém jsem věděla, že na tuto akci pojede jako překladatel. Pan Dostál souhlasil, že vezme mě i mou fenku! Byla jsem hrozně šťastná. Nicméně jsem si stále nebyla jistá, že všechno vyjde, protože se Agira měla začít právě v tom termínu hárat. Nakonec ale všechno dobře dopadlo a v Praze jsme se v pátek dopoledne setkali s manželi Dostálovými a panem Ing.  Havlátem.

       Vyrazili jsme na cestu, která proběhla velice dobře. Jen v Německu došlo na dálnici ke zdržení vinou několika zúžení a prudkého deště. Do hotelu blízko Lochemu, jsme dojeli kolem sedmé hodiny večerní. Před hotelem nás uvítala, mimo jiné, i paní Jeanine van der Slikke-Pieterse, která nám pomáhala i s ubytováním a celkovou organizací. Já jsem v hotelu nezůstávala, domluvila jsem se s paní Annou van den Berg, která mě u sebe nechala přespat.  Jeli jsme tedy spolu ještě dále do města Zeist, kde Anna s manželem bydlí. Ještě dlouho jsme si večer povídali. Bylo o čem. Anna má doma stabilně 4 české fousky a v současnosti ještě jedno štěně z jejího posledního vrhu, které čeká na jeho cestu do nového domova ve Whalesu ve Velké Británii. Museli jsme její psy seznámit s mojí fenkou Agirou. Někteří z Vás možná tuto chovatelku znají i z českých výstav, kde už několikrát předváděla své fousky. Vlastní chovatelskou stanici Bohemska perla.

Ráno v 7 hodin jsme vstali a dali si snídani. V 10 hodin byl naplánovaný začátek akce v Lochemu. Vyjeli jsme tedy dostatečně brzy, abychom ještě v nedalekém parku stihli vyvenčit naše fousčí zvířectvo (celkem 6 psů). Kolem 9. hodiny jsme konečně dorazili na místo. Počasí vyšlo na výbornou. Bylo nám řečeno, že jsme vychytali nejhezčí počasí, jaké jsme mohli. V Holandsku celkem často prší ale ten víkend skoro celou dobu svítilo sluníčko, jen sem tam se na chvíli schovalo za mraky. Kruh byl umístěn na malém fotbalovém hřišti, takže kolem kruhu byl dostatek místa pro všechny.  Vedle hřiště bylo umístěno bývalé silo, kde byl bar s občerstvením a také místo, kde se zapisovali soutěžící na začátku akce. Nakonec se přihlásilo 70 českých fousků, což bylo nejvíce v historii! Současně s výstavou probíhaly pro zájemce (asi 40 psů) i pracovní soutěž ve třech stupních obtížnosti. Pracovní testy byly neoficiální, jednotlivé disciplíny byly posuzovány členy klubu, né oficiálními rozhodčími z výkonu. Nicméně jednotlivé disciplíny byly stejně náročné, jako by tomu bylo na oficiálních zkouškách. Zkoušky probíhaly ve třech náročnostech-pro štěňata, a pak pro dospělé psy-nižší náročnost C/B a vyšší náročnost B/A. Disciplíny u dospělých byly stejné, jen u vyšší náročnosti šlo například o zvěř pohozenou ve větší vzdálenosti.

Ráno měly probíhat testy fen a předvádění psů v kruhu a odpoledne testy psů a předvádění fen v kruhu. Paní Lotte van Dijk, která byla jedna z hlavních koordinátorů pracovních testů, mi předala moje číslo a zatímco pan Ing. Havlát začal posuzovat psy ve výstavním kruhu, Lotte mě poslala na mou první disciplínu-les.

         Stanoviště bylo nedaleko od výstavního kruhu. Uvítal mě pan rozhodčí a popsal mi, co má pes při této disciplíně provést. Postavila jsem se se psem asi 20 metrů od lesa. Na kraji lesa, přede mnou, byl písečný val, za který nebylo vidět. Za tímto valem stál jeden pomocník, který vystřelil a vyhodil do vzduchu kavku. Tuto měl pes zpoza hromady přinést. Jako druhý úkol jsem měla vyslat psa z toho samého místa dále do lesa, kde byl v ohrádce králík, kterého měl pes dohledat a přinést. První úkol Agira splnila na výbornou, nicméně druhý úkol-králík-nám způsobil problém. Ve vysílačce hlavního rozhodčího se ozvalo, že pes králíka našel a vzal, ale následně pustil a odešel. Musela jsem tedy se psem jít do lesa a k ohrádce a nechat ji králíka vzít a přinést mi ho. Odevzdala mi ho na té hromadě písku před lesem. V tu chvíli jsem přišla na to, kde byla chyba. Králík byl tvrdý jako kámen, nebyl rozmrzlý. Neměla jsem to tedy mojí fence úplně za zlé, ale na druhou stranu, přinést by ho měla. Později mi bylo vysvětleno, že to opravdu byla chyba ze strany pořadatele. Zvěř nebyla z mrazáku vytažena s dostatečným předstihem.

         Pak jsem se přesunula zpět ke kruhu, kde mezitím pan Ing. Havlát pokračoval v posuzování psů, a začala jsem shromažďovat nějaké vzorky. Všichni lidé kolem kruhu byli skvělí, bez problému poskytovali vzorky a chtěli si povídat. Nakonec se na celou akci přihlásilo 70 českých fousků, což bylo nejvíce v historii! Měla jsem tedy co dělat, abych nasbírala co nejvíce vzorků. Když jsem nasbírala několik desítek vzorků, přešla jsem na další disciplínu-malé pole.

Stanoviště bylo kousek od výstavního kruhu. Opět mě přivítal pan rozhodčí, který mi popsal, jak disciplína proběhne. Já, jako vůdce, jsem stála za tzv. blindem, takovou zástěnou z maskovací látky. Asi 80 metrů daleko byl další blind a kolem byli rozesetí balabáni . Pomocník za schovaný za vzdálenějším blindem dvakrát vystřelil a vyhodil postupně holuba a kafku, každého na jednu stranu. Pes měl oba tyto ptáky dohledat a přinést. Vyslala jsem tedy psa pro prvního. Agira nikdy žádné balabány neviděla, byla proto trochu vyvedená z míry, co že to má vlastně přinést. Nakonec ale holuba objevila a přinesla ho. Pak jsem ji vyslala pro kafku. Tu sice taky našla a vzala ji, pak ji ale zaujal jeden z balabánů, kafku pustila a pak už ji znovu nevzala. Ani v této disciplíně jsme tedy nijak nezazářili. Čekala nás poslední disciplína-voda.

        U této disciplíny, která probíhala v těsném sousedství výstavního kruhu, byl hlavním rozhodčím pan Voslář, čech žijící v Holandsku, mohla jsem si tedy popovídat v češtině. Vysvětlil mi, jak disciplína proběhne. Byla jsem na břehu malého rybníčku. Z druhé strany pomocník hodil do vody kachnu. Pes měl tuto z vody přinést. Druhým úkolem byla dohledávka pohozené kachny v rákosí. Rákosí rostlo v tenkém pásu na druhé straně rybníčku. Pes měl být vyslán a jakýmkoliv způsobem kachnu dohledat. Tato disciplína pro nás dopadla nejlíp, avšak výkon také nebyl stoprocentní. Maximální počet bodů z každé disciplíny byl 20. My jsme nakonec měli z lesa 12, z pole pouhých 7 a z vodních prací 16 bodů. Celkově jsem s výkonem svojí fenky nebyla spokojená, protože vím, že tyto disciplíny by měla zvládnout levou zadní. Bohužel se asi projevuje změna chování před háráním, jinak nedokážu pochopit, proč začala dělat tak školácké chyby. Po prodělání všech tří disciplín jsem se opět věnovala odebírání dalších vzorků. Nashromáždila jsem jich maximum, byla to velice plodná akce.

Po ukončení tesů a výstavy bylo přichystáno BBQ (občerstvení s grilováním). Atmosféra byla skvělá, všichni se výborně bavili. Lidé v Holandsku byli velmi přátelští a snažili se nám ve všem vyhovět. Celá akce byla skvěle připravená a zorganizovaná.

           Malá poznámka na konec: Bylo rozhodnuto, že výzkum, jehož výsledky měly být známy už letos na začátku roku a který se zabývá genetickým srovnáním plemen český fousek a německý drátosrstý ohař, se ještě o jeden rok protáhne. Proto stále nabírám vzorky psů. V současnosti sháním hlavně vzorky od zahraničních chovatelů, což jde pomalu, ale zato jistě. Výsledky by tedy měly být definitivně známy na konci roku 2014, popř. na začátku roku 2015. Jistě se tyto výsledky dozvíte ze stránek našeho zpravodaje, případně z mé diplomové práce.

Českým fouskům zdar!

Silvie Neradilová

 

Fotky z výstavy a testů naleznete v těchto odkazech >>vítězná fena výstavy >> výstava