UPOZORNĚNÍ majitelů chovných jedinců

Na doporučení chovatelské rady bylo dne 28.5.2017 odsouhlaseno snížení počtu krytí chovných psů na 3 krytí ročně. /využití více chovných psů v chovu/

Články

Standard a pracovní standard

Český fousek

( Barbu Tcheque)

Standard FCI č. 245/07.08.1998/F  >>Standard English<<  >>Standard Deutsch<< >>Standard Française<<

/zdroj cizojazyčných překladů >> stránky FCI/

Původ: dříve Československo, nyní Česká republika.

Datum zveřejnění platného standardu: 21.05.1963

Použití: ohař

Klasifikace FCI:           Skupina 7         ohaři

                                   Sekce 1.3         kontinentální ohaři hrubosrstí, typu grifona

                                   S pracovní zkouškou.

Krátký výtah z historie:

V období před první světovou válkou byl český fousek nejrozšířenějším hrubosrstým ohařem, který se vyskytoval na území bývalého Československa. První světová válka a její následky téměř zapříčinily zánik tohoto plemene, ale později se začalo s jeho regenerací. Základem této regenerace se stalo několik původních typických jedinců, z nichž se podařilo systematickým chovem dosáhnout současného moderního typu českého fouska, který zaujímá druhé místo mezi loveckými plemeny, používanými v České republice a na Slovensku.

Celkový vzhled:

Český fousek je ušlechtilý ohař, střední velikosti, téměř čtvercového rámce, s hrubou srstí, jehož celkový vzhled svědčí o odolnosti a síle. Má vrozené schopnosti pro práci v poli, ve vodě i v lese, což znamená, že je to pes pro všestranné využití. I přes svoji ostrost na škodlivou zvěř je snadno cvičitelný a ovladatelný, jakož i dobře spolupracuje se svým pánem.

Hlava:  je suchá, poměrně úzká a dlouhá, vysoko nasazená na krku. Nosní hřbet je poněkud delší než mozkovnaa je mírně klenutý.

Mozková část:

Mozkovna: v horní části čela a na temeni je mozkovna mírně vyklenutá a velmi mírně zaoblená. U psů je poněkud širší než u fen. Nadočnicové oblouky jsou výrazné a oční jamky hluboké a tak zřetelné, že hlava působí dojmem, že je hranatá a oční důlky jsou hluboké. Týlní hrbol je nevýrazný.

Stop:    je středně výrazný, ale zřetelný.

Obličejová část:

Nos:     je široký, nozdry jsou dobře otevřené a citlivé. Nosní houba je vždy tmavě hnědá.

Pysky: jsou středně vyvinuté, přiléhající, nikoli volné, horní pysk poněkud překrývá spodní.

Čelisti/Zuby: čelisti jsou mohutné, perfektně tvarované, dobře osvalené. Zuby jsou silné, s nůžkovým skusem, chrup je úplný.

Oči:      oči mají mandlový tvar, dobrotivý výraz a svědčí o přirozené bystrosti. Oko musí být dost tmavé; je zbarveno tmavě jantarově nebo ořechově hnědě. Oční víčka těsně přiléhají k oční kouli, kterou úplně rámují, jsou pigmentována černošedě.

Uši:      uši jsou nasazené velmi vysoko, mají široký úpon, ke konci se zužují. Délkou dosahují do dvou třetin lící, na konci jsou mírně zaoblené. Uši dobře přiléhají k bočném stranám hlavy.

Krk:      krk je středně dlouhý, se správně vyvinutým svalstvem, je suchý a vysoko vsazený do hrudi. Jeho linie je poněkud klenutá.

Tělo:   

Hřbet:   Hřbet je krátký a pevný, kohoutek je výrazný, hřbet je rovný, postupně přecházející směrem k zádi.

Bedra:  bedra jsou krátká, relativně široká  mírně klenutá.

Záď:     záď je jen mírně spáditá, široká a dostatečně dlouhá.

Hrudník: při pohledu zepředu má hruď s přiléhajícími lopatkami tvar lyry. Hrudník má oválný průřez a jeho šířka je v souladu s celkovou stavbou těla. Spodní strana hrudníku musí dosahovat nejméně k loketnímu kloubu. Hruď je široká a předhrudí musí být výrazné. Hrudní koš je tvořen dobře klenutými žebry, která jsou ve správném poměru k jejich délce.

Břicho: břicho je mírně vtažené, aby umožňovalo snadný pohyb. Nikdy nesmí působit dojmem, že pes je vychrtlý.

Ocas:   křížová kost má takovou polohu, že její osvalení nemá vliv na nesení ocasu. Ten je nesen horizontálně v linii hřbetu nebo mírně vzhůru. Nasazen je ve výši prodloužené linie hřbetu. Je středně silný, krátí se ze tří pětin svojí délky.

Končetiny:

Hrudní končetiny:

Lopatka: lopatka je dobře osvalená, šikmo uložená, svírá s ramenní kostí tupý úhel.

Loket:  loketní kloub je mohutný, s mohutným svalstvem.

Předloktí: je kolmo postavené, rovné, svalstvo je suché a dobře vyvinuté.

Nadprstí: je relativně krátké, téměř kolmo postavené, mírně skloněné dopředu.

Přední tlapka: je kompaktní, ve tvaru krátké lžíce, prsty jsou sevřené a klenuté s drápy silnými, tmavě šedými až černými. Polštářky jsou odolné a tvrdé, celé pigmentované. Zvláštností je malý zbytek plovací blány mezi prsty.

Pánevní končetiny:

Pánev: je správně dlouhá.

Stehna: stehenní kost je silná, mohutně osvalená.

Zadní končetiny: jsou postavené poněkud dozadu, což umožňuje psovi snadný pohyb.

Hlezno: jeho svalstvo je suché, hlezenní kloub je poměrně nízko u země.

Nadprstí: je téměř kolmo postavené, krátké a poměrně silné.

Tlapky: mají stejný tvar, jako přední. Paspárky se odstraňují, pokud se vyskytnou.

Pohyb: Je pravidelná v kroku i v klusu, přičemž končetiny nevykazují žádná pohyb dovnitř ani do stran a zadní končetiny se pohybují přesně za končetinami předními.

Srst: osrstění se skládá ze tří druhů srsti:

·         Z podsady, která je jemná a hustá, dlouhá asi 1,5 cm, která zabraňuje vlhkosti proniknout ke kůži; v létě téměř vylíná.

·         Pesíky v délce 3-4 cm, jsou  hrubé a tvrdé, přiléhající k tělu.

·         Vlníky jsou dlouhé 5-7 cm, výrazně tvrdé, rovné. Zvláště výrazné jsou na hrudi, na hřbetě, na slabinách a na lopatkách.

Na končetinách je srst kratší a tvrdší na jejich přední straně, zatímco na zadní straně je delší a tvoří krátké praporce. Ocas nesmí mít kartáč.

Osrstění hlavy: spodní strana lící a pysky jsou pokryté delší a jemnější srstí, která tvoří vous, typický pro toto plemeno. Srst nad očima je výrazná, tvořící šikmo vzhůru trčící obočí. Čelo, temeno a líce jsou pokryté krátkou tvrdou srstí. Srst na uších je krátká, jemná a přiléhavá.

Zbarvení: tyto barevné rázy jsou přípustné:

·         Tmavý bělouš s plotnami nebo bez nich

·         Hnědák s bíle prokvetlými znaky na hrudi a na dolní části končetin

·         Hnědák beze znaků

Výška a váha:

Kohoutková výška:      psi:      60 – 66 cm

                                   feny:    58 – 62 cm

Váha:                           psi:      nejméně 28, nejvíce 34 kg

                                   feny     nejméně 22, nejvíce 28 kg

Chyby:

Všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.

  • nepoměr mezi kohoutkovou výškou a délkou těla (ideální je téměř čtvercový rámec, poměr výšky k délce přibližně 9:10, feny mohou být o málo delší)
  • hlava krátká, kónická nebo kulatá
  • vystouplé oči, oči jiné barvy, než jakou uvádí standard
  • uši příliš dlouhé nebo příliš nízko nasazené
  • krk příliš krátký nebo příliš silný, s volnou kůží, která tvoří lalok
  • málo výrazný kohoutek
  • spáditá záď
  • úzká hruď, nevýrazné předhrudí
  • otevřená tlapka, zaječí tlapka; příliš osrstěné nohy
  • srst příliš jemná, příliš krátká nebo příliš dlouhá
  • vous a obočí nedostatečně výrazné (málo typické)
  • chybějící pigmentace
  • převaha bílé srsti (zbarvení strakoše je vylučující)

Ideální míry:

                                               Psi:                              Feny:

Váha:                                       34 kg                           25 kg

Výška v kohoutku:                     63 cm                          60 cm

Délka hlavy:                              28 cm                          23 cm

Délka mozkovny:                      13 cm                          11 cm

Šířka mozkovny:                       12 cm                          10 cm

Délka čenich. partie                  14 cm                          11 cm

Šířka hrudního koše:                 20 cm                          18 cm

Výška hrudníku:                       25 cm                          23 cm

Délka trupu:                             56 cm                          53 cm

Obvod hrudníku za loktem         80 cm                          72 cm

Obv. hrud. na posl. žebru          72 cm                          64 cm

Zahlení kloubů:

Úhel scapulo-humerální             110°

Úhel humero-radiální                 135°

Úhel coxo-femorální                  110°

Úhel femoro-tibiální                   125°

Úhel tibio-tarsální                     135°

Všichni jedinci se znaky anomálního psychického stavu a s poruchami chování budou diskvalifikováni (vyloučeni).

NB: Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata úplně sestouplá v šourku.

 

Pracovní standard českého fouska

  Charakteristika:

Český fousek je hrubosrstý ohař všestranného založení, díky své tělesné stavbě a typu osrstění je velmi vytrvalý, otužilý a odolný, vhodný k práci před výstřelem a po výstřelu i v obtížných terénních a klimatických podmínkách, v honitbách polních, lesních i v bažinách a na vodních plochách. Na škodlivou  (škodnou ) zvěř je ostrý, nesmí být však agresivní vůči lidem a ostatním psům.

 Pracovní styl:

Je to ohař kontinentálního typu, který hledá prostorným a razantním cvalem, amplitudy hledání  jsou středně rozsáhlé. Ze způsobu, jakým prohledává  terén, musí být jasně patrné, že je to vášnivý lovec s vrozenou touhou vyhledat zvěř, který reaguje na každý pach zvěře v terénu a tu se snaží co nejrychleji nalézt. Hlava je při hledání nesena mírně nad úrovní hřbetu, nos pracuje výborně s větrem.

 Vystavování:

Vystavování je velmi pevné, pes je při něm nehybný (cataleptique), nos směřuje přímo ke zvěři. Pokud se zvěř vzdaluje, postupuje za jejím pachem. Postupování musí být razantní a průkazné.

 Přinášení:

Je to spolehlivý přinašeč, vloha pro aport je v populaci výborně upevněna. Má výborné schopnosti pro dohledávku zvěře po výstřelu a pevný úchop.

 Vedení:

Český fousek je dobře voditelný, velmi dobře spolupracuje se svým pánem. Při výcviku nesnáší hrubost.

       Tento pracovní standart byl vypracován Klubem chovatelů českých fousků v České republice v roce 2005. Toto znění bylo předloženo ke schváleníF.C.I.